Z Prachatic na Libín

Historické jádro Prachatic je jedním z nejzachovalejších renesančních míst u nás. Uvnitř městských hradeb, s nejznámější baštou Helvít, se zachovalo nespočet historických památek. Proto také bylo v r. 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací.

Vstup do tohoto historického jádra je nejromantičtější Dolní branou, tzv. Píseckou, s pozůstatky dělostřeleckého ostřelování Prachatic - zpola zazděnými koulemi. Po vstupu za hradby si vlevo povšimneme tzv. Haydlova domu č. p. 29 s renesančními sgrafity. Hned za ním stojí dominanta Prachatic, kostel sv. Jakuba ze 14. stol., v jehož sakristii bylo během husitských nepokojů upáleno 75 německých občanů. V uličce za kostelem na domě č. p. 31 je možno spatřit nejkrásnější sgrafito v Prachaticích - obraz Večeře Páně z r. 1563. Na Velkém náměstí stojí další domy zdobené sgrafity - Rumpálův dům č. p. 41, Sittrův dům č. p. 13 (můžeme si zde prohlédnout vlastivědné muzeum), Bozkovského dům č. p. 45.  Na horní straně náměstí je zajímavá Stará radnice z let 1570-71 s výzdobou od malíře Březnického. Nová radnice je pak z r. 1903. Uprostřed náměstí stojí kašna z 16. stol. se sochou Spravedlnosti.
Z centra Prachatic vyrazíme po červené turistické stezce do bývalých městských lázní Svaté Markéty, které byly v provozu v letech 1783 až 1935. Léčení se provádělo studenou vodou Preisnitzovou či Kneippovou metodou, léčila se zde onemocnění nervová či pohybového ústrojí. Několik lázeňských budov stojí dodnes.

Půjdeme dále po červené turistické trase a v místech, kde se prudce otáčí doprava, my půjdeme rovně podél opravených zastavení křížové cesty až ke kapli sv. Filipa Neri. Kaple z r. 1803 nahradila původní dřevěnou. Ke kapli a též léčivému prameni chodívalo z Prachatic dvakrát ročně procesí. Pokračujeme dále z kopečka, vzápětí mírně do kopce a po zhruba kilometru se napojíme na žlutou turistickou trasu, pokračujeme k rozcestí U Sedélka, zde odbočíme po modré vpravo k vrchu Libín (1096 m. n. m.). Zde stojí rozhledna 27 metrů vysoká, vybudována MTK v r. 1883 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa v Prachaticích 16. 7. 1871 a pojmenována "Věž korunního prince Rudolfa". Dnes je otevřena celoročně kromě pondělí a z vyhlídkové plošiny můžeme spatřit nejen Prachatice, ale i převážnou část Šumavy, Novohradské hory, Blanský les s Kletí či Brdy. Při jasném počasí, zejména na podzim, lze uvidět i Alpy. Když se dostatečně nabažíme pohledem na zeleň šumavských lesů, sestoupáme po nám již známé modré značce do Libínského Sedla. Dříve se osada nazývala Fefry, první zmínka o ní je již z r. 1351. Procházela tudy známá Zlatá stezka. Ve vsi se dochoval pozdně gotický kostel sv. Anny ze 16. stol., který byl r. 1732 barokně přestavěn. Nachází se zde stavení s polovalbovými střechami pod vlivem blatského domu. Z Libínského Sedla se vydáme po žluté turistické značce zpět do Prachatic. Cestou si můžeme všimnout terénních zbytků již zmiňované Zlaté stezky, po které byla přivážena do Prachatic z bavorského Pasova sůl.

Základní údaje:

• Výchozí bod: Prachatice
• Trasa: Prachatice-Libín-Libínské Sedlo-Prachatice
• Délka: 14 km
• Náročnost trasy: vyšší
• Přístup: pěšky
• Občerstvení: Prachatice, Libín  

Autor textu: Ing. Josef Pecka