Výlety na Boubín

Léta Páně 1858 vydal kníže Jan Adolf Schwarzenberg nařízení, že ve zbývající části pralesa na Boubíně "se pro věčné časy nesmějí porážet žádné stromy a les má být ponechán jen sobě samému". Tím byl založen druhý nejstarší prales v Čechách (hned po Žofínském pralese z roku 1838). Boubínský prales je dodnes unikátem nejen v Čechách, ale i v Evropě. Učí se o něm děti ve škole a lesnící jej povinně navštěvují.

Boubínský prales se nazývá podle majestátní hory Boubín (1362 m n. m.). Ponechaný prales z roku 1858 měl rozlohu 138 ha, ale po ničivé vichřici v 19. století z něj zůstalo asi 47 ha, které tvoří dnešní jádro pralesa. Celá rezervace zahrnuje dnes 666 ha přírodního lesa. Rozmanitost vzácných hub, lišejníků, rostlin atd. přitahuje vědce z celého světa (např. v roce 2006 zde byl objeven údajně již zmizelý sklenobýl bezlistý).

Tipy na výlety

Boubínský prales

Nejlepším míste nástupu na stezku kolem pralesa je Idina Pila. V informačním středisku se dozvíte o historii pralesa i o zdejších skřítcích. Nejprve dorazíme k Boubínskému jezírku - bývalé nádrži pro plavení dřeva. A jak vypadá ten prales? Hlavně je mnohem řidší, než by se čekalo, a přesto je pro člověka těžce průchodný. Jeho povrch je pokryt množstvím tlejícího dřeba ve všech stádiích rozkladu. Malé stromečky svádějí boj o každé místečko na světle. Který má dost štěstí a získá svou dávku světla, přežívá. Soupeří mezi sebou především buk, smrk a jedle. Sami uviíte, kdo vítězí. Nejstarší smrky jsou přes 500 let staré a více než 50 metrů vysoké! Jádro pralesa je od roku 1979 obehnáno plotem, který je chrání před zvěří (okus stromků) i člověkem (sešlapání půdy a následná eroze).

Rozhledna Boubín

Boubín je se svými 1362 m nejvyšší horou Šumavy mimo hraniční hřeben a nebízí unikátní výhledy. Od roku 2005 na něm navíc stojí 21 metrů vysoká dřvěná rozhledna. Pohled na zalesněné pohoříí Šumavy a navíc směreme do vnitrozemí, do údolí s vesnicemi a loukami, je jedinečný. Za jasného počasí (zvláště na podzim) lze dohlédnout až na Alpy vzdálené přes sto kilometrů. Na vrchol Boubína nejsnáze vystoupáme z Kubovy Huti. Vrátit se můžeme např. kolem pralesa na Idinu Pilu, odkud se můžeme svézt vlakem nebo vyrazit zpět na Kubovu Huť pěšky.

Za kamennými památkami

Masiv Boubína je poset mnoha pomníčky a nápisy v kameni. Narazíme na ně podél cest i stezek. Zvěčněna do kamene byla například návštěva kardinála Bedřicha Schwarzemberga na vrcholu Boubína dne 3. srpna 1867. Nejznámnějším místem je trojboký "Joanův kámen" na hranici tří polesí - Zátoň, Včelná, Kubova Huť. Kameny jako "Knížecí cesta", "Princovo odpočívadlo" a další vyhledávají zanícení nadšenci, a co víc - také součásní správci Boubína se snaží zanech po sobě stopu v kameni.

Další zajímavosti a informace naleznete na přiloženém letáčku, který si můžete pohodlně stáhnout i do svého mobilního zařízení, a tak můžete mít tyto informace vždy po ruce.

Vydala Správa Národního parku Šumava v roce 2016, autor: Josef Štemberk.

Autor fotografie: Jan Mauer