Husinec

Doporučené období návštěvy

Celoročně

Zajímavosti na trase

Rodný dům Mistra Jana Husa

Nejstarší zpráva o Husově rodném domku v Husinci je napsána na počátku 17. století v kázání Havla Žalanského: Rodičové Mistra Jana Husa byli chudobní, neb to místo až dosavad se ukazuje
chatrné, kde obydlí své měl.“

Ve zprávě krumlovského arciděkana Kleeblatta z roku 1633 se píše, že:
„Husinečtí ukazují dům, v němž se Hus narodil a uřezávají si z něho třísky proti bolení zubů“.

Prvním nám známým majitelem byl v roce 1634 husinecký krejčí Zikmund Nána. O 20 let později mu dům vyhořel. V roce 1691 vyhořel dům znovu. Dalšími majiteli byli Tramchač, Šuster
a v roce 1740 pekař Josef Jileček. Na začátku 19. století zde rodina Jilečků provozovala vinopalnu.

Básník František Turinský po návštěvě domku napsal:
„Ej tu domek jeho jest! Ta chatrč? Ano vejděte dále!
Tři schody výš! Na levo chýžka to jest Husova!
Kdož hovoří hlasitou tu řečí, pověz nám synáčku!
Aj, vinopalna tu jest! Sousedi sem se sešli!
Hanba nevýslovná! Krajané Zastyďte se! Hanba!
Vzešla tu sláva a čest! Plačte tu pro ztrátu její!“

Při oslavách v roce 1869 byl na domku odhalen Husův reliéf od Bohuslava Schnircha. V roce 1871 navštívil domek Jan Neruda. V roce 1873 byla od majitelů pronajata Husova světnička,
v roce 1883 odkoupena přední část domku spolkem Svatobor. V roce 1952 bylo v domku otevřeno muzeum. Další úprava byla provedena v roce 1965. Národní kulturní památka
od roku 1958. Rekonstrukce domu proběhla v roce 2015.

Husova socha

První pokus o stavbu Husova pomníku je zaznamenám v roce 1928. Bohužel došlo jen k položení základního kamene. Ten je doposud k spatření na dvorku rodného domku.
Od roku 1958 je na horním konci Prokopova náměstí osazena socha Jana Husa s Písmem od profesora Karla Lidického. Je vysoká 290 centimetrů a je totožná se sochou umístěnou
o čtyři roky dříve v pražském Karolinu.

K slavnostnímu odhalení husinecké sochy došlo 6. července a hlavní projev měl tehdejší ministr spravedlnosti dr. V. Škoda. Program oslav vyvrcholil odpoledním koncertem
Československým státním souborem písní a tanců.

Další tipy na trase

1. Rodný dům Mistra Jana Husa
2. Husova socha
3. Husovy slavnosti
   • První Husovy oslavy proběhly v Husinci v roce 1868 a připomněly Janovu smrt průvodem od radnice k jeho rodnému domu. Větší oslavy se konaly o rok později a připomínaly údajné pětisté výročí jeho narození. Přípravný výbor tvořil vimperský lékař dr. Josef Wieser nebo tajemník okresního zastupitelstva ve Strakonicích Česlav Augustin Ludikar. Výbor žádá obec Husineckou „aby, propůjčila potřebný materiál k vystavění bran, ... aby v podvečer osvětlili všechny okna v čelnějších ulicích, na náměstí aby vyzdobeny všechny domy byly a kolem Husince na návrších by byly vystrojeny slavnostní ohně“. Vlastních oslav 6. září 1869 se zúčastnilo šedesát tisícosob. Slavnostní projev pronesl významný český politik Karel Sladkovský: „Veřejně, Mistře Jene Huse, před celým světem hrdě nazýváme Tě svým, i chceme památku Tvou ctíti a slaviti, pokud trvati bude jméno české. Nedbáme toho, zdali jiní Tě kaceřují, aniž více třeba nám staviti Tě v řadu svatých.“
   • K pravidelným oslavám dochází až po druhé světové válce. Oslav se zúčastňují významní hosté (generál Ludvík Svoboda, Čestmír Císař, Petr Pithart, kardinál Vlk, Václav Havel, Václav Klaus) i oblíbení umělci (Marie Rottrová, Eva Pilarová, Milan Drobný).
4. Rodný dům, ateliér a sgrafity Josefa Krejsy
   • Husinecký rodák, žák Franze Alta či Maxmiliána Pirnera, provedl na domě č. p. 42 v době nastupujícího německého nacismu sgrafitovou výzdobu s českými národními a historickými motivy: „No, musili jsme celý dům napřed otlouci, odstrojiti a pak za mé osobní přítomnosti u každého pohybu znovu nahoditi. Ale dům páně Fidlera jest nejkrásnější v celém Husovi kraji. Dekorativní výplně, historické postavy našeho národa, znaky jihočeských rodů.“
   • Další Krejsovy sgrafiti - sv. Václava, sv. Jiřího a sv. Martina najdeme na domě č.p. 126, v sále hospody č.p. 44 nebo uvnitř hřbitovního kostelíku.