Z Volar přes Jedlovou na Soumarský most

Soumarský Most je místo zmiňované již před tisícem let jako významné místo na obchodní solné cestě, tzv. Zlaté stezce. Právě zde musely obchodní karavany překonat "divokou vodu", dnešní Vltavu. Cesta tu směřovala přes brod a později přes pevně postavený most.

Stáhněte si trasu včetně mapy v PDF.

Celková délka

13,6 km

Časová náročnost

4:30 h

Terén

Přírodní cesta, skalní hřbítky, rozptýlená suť.

Fyzická náročnost

Středně náročná

Značení

ANO

Popis trasy

Na Jedlovou můžete dorazit po červené značce z Volar směrem na horu Bobík, po zhruba 3,5 km je třeba se na rozcestí U Obory dát vlevo po silničce až do sedla, kde se nachází malá chatička a louka. Dále stačí vyrazit po hřebeni směrem na jihozápad. Vrchol hory nelze pře-hlédnout, na jejím nejvyšším místě (1086 m n. m.) na výletníky čeká srub a geodetický bod. Směrem z Jedlové můžete jít po vrstevnici na Smolnou horu a tam se stočit na Stögrovu Huť, odkud se již vydáte po značkách na Soumarský most. Je ale třeba dbát na opatrnost, jelikož se musí přejít hlavní silniční tah. Na Soumarském mostě musíte přejít železniční koleje a po značkách následovat trasu až k Soumarskému rašeliništi, kde si užijete výhled na rašeliniště ze skoro desetimetrové vyhlídkové věže.

Zpět do Volar se můžete vydat pěšky – po zelené značce je to ze Soumarského rašeliniště 6,5 km a celková délka trasy tak činí 20,1 km – nebo můžete využít jak vlakovou, tak autobusovou dopravu ze Soumarského mostu.

Zajímavosti na trase

Volary - Volary jsou jihočeské město vzdálené asi 19 km od renesančních Prachatic. Nachází se na hranici NP Šumava a leží na území CHKO Šumava. Kotlinu Teplé Vltavy okolo Volarského potoka vyplňuje městská zástavba. První písemná zmínka o Volarech pochází z roku 1359. Za zmínku stojí dosud dochovaná alpská architektura, římskokatolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, židovský hřbitov či místní konopné lázně.

Stögrova Huť - Stögrova nebo také Štégrova Huť byla osadou v Pošumaví. Od roku 1945 byla vysidlována a mezi lety 1950–1960 postupně zanikla. Kdysi se zde nacházela i pila a mlýn. Více než polovina osady byla zbořena, zástavba byla ponechána především kolem silnice a v současnosti spadá pod město Volary.

Teplá Vltava -Řeku pramenící ve svahu Černé hory ve výšce 1172 m n. m. lze považovat za hlavní pramennou větev řeky Vltavy. V obci Kvilda se do ní vlévá Kvildský potok, dále protéká obcemi Borová Lada a Horní Vltavice. Za Lenorou, v oblasti nazývané Vltavský luh, vytvářejí říční meandry nádhernou scenérii uprostřed šumavské přírody. V Mrtvém luhu u obce Chlum se řeka stéká se Studenou Vltavou, která pramení na bavorské straně. K prameni Teplé Vltavy se lze vydat z Kvildy po modré turistické značce. Jde o příjemnou, nikterak namáhavou procházku. 

Soumarský most -Vybudování mostu vedoucího přes Teplou Vltavu se datuje až do dob vzniku prachatické větve Zlaté stezky. Po třicetileté válce byl most v návaznosti na těžké boje o území zničen a na jeho místě byl postaven most nový, v roce 1937 nahrazený betonovým. Ten však byl během druhé světové války vyhozen do povětří. Současná, opět betonová podoba Soumarského mostu pochází z roku 1998. Z Volar sem vede žlutá turistická značka ve směru na České Žleby.

Soumarské rašeliniště- Naučná stezka, která se zde nachází, ukazuje svět šumavských rašelinišť. Vypráví o vývoji i současném stavu rašeliniště, které bylo ještě nedávno využíváno k průmyslové těžbě. Nyní se s lidskou pomocí revitalizuje a jeho původní charakter se tak navrací, stejně jako jeho funkce v přírodě.