Za růžemi a barokem kolem Blatné

Celková délka

9 km

Časová náročnost

2:30 h

Terén

Polní cesty, asfalt, šotolina.

Fyzická náročnost

Lehká

Značení

ANO

Popis trasy

Výchozím bodem pěší trasy kolem Blatné je Mariánský sloup na náměstí Míru. Od něj se vydáme po červené a žluté turistické značce, která nás vede ulicí Nad Lomnicí, ze které můžeme navštívit starý hřbitov z 19. století. Pokračujeme ulicí Na Blýskavkách, ze které po přibližně 700 m odbočíme ulicí Blýskavky na silniční tah spojující Blatnou a Buzice a dále míříme po cyklostezce č. 31 k bývalému popravišti se zbytky šibenice z 16. století. Od popraviště nastoupíme na neznačenou cestu kolem rybníka Zadní Topič vedoucí ke kontribuční sýpce z počátku 19. století a pokračujeme po asfaltce, která nás přivede na hlavní silnici směrem na Prahu. Tu přejdeme a polní cestou kolem rybníka Kaneček se dostaneme na vyhlídkové místo, z něhož můžeme v celé své kráse pozorovat barokní kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách, k němuž nás dovede cyklotrasa č. 311. Od kostela vede modrá turistická značka, jež nás okružní cestou vede kolem vrchu Vinice, z něhož jsou zajímavé pohledy na Blatnou, k rybníku Pustý. Na křižovatce ulic Holečkova, Jana Wericha, Sadová a Palackého se od modré turistické značky odpoutáme a vydáme se po hrázi Pustého rybníka směrem na západ, na jejímž konci odbočíme do Husových sadů, jimiž projdeme na náměstí Antonína Kaliny. Zde se nachází dvé významné budovy z období První republiky – Sokolovna a Böhmova vila. Poté pokračujeme Böhmovou ulicí k zimnímu stadionu a podél Závišínského potoka a říčky Lomnice, budoucí stezkou růží, dojdeme k areálu chrámu Nanebevzetí Panny Marie. V Blatné pak můžeme navštívit mnoho restaurací, kaváren, vináren, pivovar, lihovar nebo zámek. Více se pak dozvíte v informačním centru na adrese tř. J. P. Koubka 4.

Zajímavosti na trase

Mariánský sloup - Mariánský sloup vznikl v roce 1726 jako památka na morovou epidemii, která zachvátila Blatnou v roce 1714. Fundátorem byl tehdejší majitel panství hrabě Josef Serényi, jehož znak je společně se znakem jeho manželky Marie Alžběty Serényiové roz. Valdštejnové na sloupu umístěn. Autorem návrhu a sochařské výzdoby je Johann Hoffmann. 

Starý hřbitov- Na hřbitově z 19. století je pohřbeno mnoho významných blatenských osobností – významný český šlechtitel a pěstitel růží Jan Böhm, katolický kněz Jan Pavel Hille nebo básník Jan Pravoslav Koubek.

Kontribuční sýpka - Dominantou prostoru mezi rybníky Předním a Zadním Topičem je třípodlažní budova sýpky postavená někdy před rokem 1837. Architektonicky cenný objekt s netradičním vstupním průčelím, které tvoří střední rizalit se sloupovým portikem a termálními okny, je využíván jako výstavní prostor.

Zbytky šibenice- Pozůstatky šibenice z první poloviny 16. století, která sloužila k vykonávání prestižnějších exekucí, stojí na mírném návrší při tehdejší významné dálkové komunikaci. Její půdorys je tvořen oblými kameny sestavenými do obdélníku. Dodnes jsou patrné i části jeviště, kde byl vykonáván samotný akt trestu, a hlediště pro diváky. Jako upomínka na původní funkci tohoto místa zde byla v roce 2003 vztyčena symbolická “kolenová“ šibenice.

Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách-Severně od Blatné stojí malá ves Paštiky, které dominuje barokní kostel sv. Jana Křtitele. Byl postaven z iniciativy hraběnky Marie Alžběty Serényiové roz. Valdštejnové na místě staršího středověkého kostela na přelomu čtyřicátých a padesátých let 18. století. Původní plány na jeho výstavbu vypracoval Johann Hoffmann. Po jeho náhle smrti v roce 1747 však stavbu převzal jeden z nejslovutnějších barokních stavitelů Kilián Ignác Dientzenhofer, který původní Hoffmannovy plány radikálně přepracoval a vytvořil tak na sklonku života jedno ze svých nejzásadnějších děl. Sám na průběh výstavby paštického kostela osobně dohlížel. Paštiky navštívil celkem pětkrát. Na vybavení interiéru se podíleli i další významní barokní umělci. Řezbářskými pracemi na oltářích, kazatelně, zpovědnicích a varhanní skříni byl pověřen v roce 1749 Ferdinand Ublacker, jehož díla můžeme spatřit ve všech koutech Blatenska. Malířská výzdoba kostela pak byla svěřena pražskému malíři Janu Václavu Spitzerovi. Kostel obklopuje hřbitov, na kterém se nachází hřbitovní kaple, rovněž postavená dle Dientzenhoferova návrhu. Od roku 1846 slouží kaple jako rodinná hrobka Hildprandtů. 

Sokolovna - Blatenskou sokolovnu, která patří k nejhodnotnějším funkcionalistickým stavbám v jižních Čechách, navrhl významný architekt František Průša z Volyně. Byla postavena v letech 1931-1932 a dochovala se v naprosto autentickém stavu. Zachovaly se všechny povrchy, dveřní i okenní výplně, vybavení, technické zázemí či původní vzduchotechnika. Celý objekt je oprávněně považován za vzorovou učebnici designu, materiálů, a technických vymožeností První republiky. Sokolovna je součástí městské památkové zóny Blatná.

Böhmova vila - Naproti blatenské sokolovně se na náměstí Antonína Kaliny nachází další významná stavba z období První republiky. Rondo-kubistická vila byla postavena podle návrhu architekta Jana Komance v letech 1921-1922. Původně měla sloužit jako nájemní dům o pěti bytových jednotkách. Po krátkém čase ji však odkoupil světově proslulý šlechtitel růží Jan Böhm a v přilehlé zahradě založil testovací rosarium svého růžařského podniku.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné - Původní kostel vznikl někdy ve 13. století, z něhož se do dnešní doby dochovala pouze dnešní sakristie. V 15. a 16. století byl Lvy z Rožmitálu vystavěn dnešní chrám, který sestává z presbytáře zaklenutého síťovou klenbou a dvoulodí s výjimečnou klenbou sklípkovou. V interiéru chrámu se nachází velké množství sepulkrálních památek, kvalitních pozdně gotických skulptur (Panna Marie s Ježíškem, Ukřižování) a cenného barokního mobiliáře. Jedná se o jednu z mála památek na území České republiky, která se nám zachovala v téměř původní podobě, bez výraznějších pozdějších zásahů. Stejně je tomu i v případě celého farního areálu, tvořeného budovou děkanství, hřbitovní kaplí sv. Michaela Archanděla, barokním ambitem a zvonicí.