Přechod Slepičích hor

Celková délka

18 km

Časová náročnost

6 hodin

Terén

Zpevněné lesní, polní i asfaltové cesty.

Fyzická náročnost

Mírně náročná

Značení

ANO

Popis trasy

Za výchozí místo trasy lze považovat Informační centrum v Kaplici, které najdete v Linecké ulici v těsném sousedství městské knihovny a kulturního domu s kinem. Zde si můžete pořídit nejen podrobnější mapy, ale současně tu můžete získat potřebné aktuální informace o cestě, o nabídce zajímavých turistických cílů a akcí v Kaplici a jejím okolí. Hodit se budou i informace o navazujících autobusových a vlakových spojích.
Od Informačního centra se dáte Lineckou ulicí směrem ke kaplickému náměstí a odtud ulicí Kostelní na Farské náměstí. Zde se napojíte na červenou turistickou značku, které se budete držet v podstatě po svojí cestu až do Benešova nad Černou. Z hlediska orientace je tedy trasa velmi přívětivá. Stejně to však platí i o jejím obsahu, protože v jejím průběhu narazíte na mnoho zajímavých míst.

Po 2 kilometrech se dostanete do obce Blansko, odkud budete pokračovat po cestě, která je souběžně s červenou turistickou značkou značena i jako cykloturistická trasa číslo 1187. Po jednom kilometru se však obě trasy rozcházejí a vás čeká sestup k říčce Černé a napojení se na naučnou stezku Údolím Černé. Tuto naučnou stezku budete sice absolvovat od konce (ve vztahu k jejímu doporučenému směru), ale vůbec to nevadí, protože informace na jednotlivých informačních panelech jsou na sobě nezávislé. Za Mlýnem u Dubu se červená trasa a naučná stezka na necelý kilometr rozdělují. Obě vás dovedou k přehradě Soběnov, ale naučná stezka to vezme přes brod a po pravém břehu kolem zříceniny hradu Sokolčí. Pokud budete cítit, že jste plni sil a energie, můžete si k této zřícenině po značené odbočce vyjít.

Od přehrady povedou vaše kroky opět společně s cyklotrasou 1187 do osad Děkanské Skaliny, Velké Skaliny a Daleké Popelice až na důležité rozcestí Pod Kohoutem. Odtud je možné si „odskočit“ na cca 500 metrů vzdálený nejvyšší vrchol Slepičích hor, který se zcela logicky nazývá Kohout (871 m n. m.). Ještě před několika lety se z vrcholu nabízela vyhlídka z ochozu staré dřevěné rozhledny. V současnosti je na vrcholu pouze vysílací věž a místo je zalesněné. Daleko lepší výhledy však nabízí o 6 metrů nižší vrchol, který se oficiálně nazývá Vysoký kámen (865 m n. m.). Mezi místními je ale známější jako Slepice. Než se k němu dostanete, musíte ještě od rozcestí Pod Kohoutem ujít cca 2 kilometry především lesními cestami, které střídavě klesají a stoupají. Konec tohoto úseku asi nejvíce prověří váš orientační smysl. Kvůli nedávnému kácení je zde důležité nejen bedlivě sledovat značky, ale také trochu věřit intuici. Podle pověstí se z hory vysílaly do okolí ohňové signály a za Keltů byla hora kultovním místem. Vám bychom však rádi doporučili vysílat signály maximálně vaším mobilním telefonem. Poté co se nasytíte pohledem na krásy okolní krajiny, můžete opatrně po tzv. Nebeských schodech a starých loveckých chodníčcích sejít z vrcholu a vydat se na závěrečný čtyřkilometrový úsek do Benešova nad Černou. Cestu lesem vystřídá v posledním kilometrovém úseku pěšina vedoucí volně loukou.

V Benešově nad Černou trasa končí na náměstí, které je také místem odjezdu autobusů zpět do Kaplice. Pokud Vám zbude do odjezdu čas, můžete jej využit občerstvením, návštěvou místního informačního centra nebo procházkou do údolí říčky Černé, podél které prochází naučná stezka Brána do Novohradských hor.

Zajímavosti na trase

Městská památková zóna Kaplice - První písemné zmínky o Kaplici pochází z roku 1257. V průběhu své bohaté historie měnila Kaplice několikrát své pány. Patřila Bavorům ze Strakonic, pánům z Pořešína, Rožmberkům, Švamberkům a v době pobělohorské přešla pod vládu Buquoyů. Není proto divu, že se na území města dochovalo několik cenných objektů z různých slohových období. Díky této koncentraci památkově hodnotných budov a staveb bylo v roce 1990 historické jádro Kaplice vyhlášeno městskou památkovou zónou. Nejstaršími památkami Kaplice jsou dva kostely stojící východně od náměstí. Kostel sv. Floriana je jednolodní, s barokním zařízením. Dnešní podoba je z počátku 16. století. Původně zde pravděpodobně stála románská kaple. Kostel sv. Petra a sv. Pavla je doložen roku 1383. Zajímavostí je skutečnost, že oba kostely spolu sousedí, což je v případě města velikosti Kaplice velmi neobvyklé a vzbuzuje to řadu dohadů a hypotéz. Centrem Kaplice je náměstí s renesanční radnicí. Na náměstí však stoji za pozornost i kamenná kašna (1646) se sloupem někdejšího pranýře, dům č. 215 s figuralními sgrafity a dům č. 206 s kamenným portálem. Tento dům byl původně pivovarem. Pak svého času sloužil jako divadlo a v současné době jeho sklepní prostory vytvářejí zázemí pro Galerii Krampus.

Galerie Krampus - Galerie vás přenese do démonického světa Krampusů a Percht. Z bezprostřední blízkosti uvidíte dokonale zpracované masky vyřezávané ze dřeva či kůže i originální Krampus odění a výbavu. Masky pocházejí z Horního Rakouska. Krampus je alpská démonická bytost, mytická šelma, napůl zvířecí, napůl lidská, která se objevuje především v období Adventu. Expozice je otevřena od února do záři. Po dohodě jsou možné kostýmované noční prohlídky doplněné světelnými efekty s překvapením.

Hrad Sokolčí - Kousek za obcí Soběnov, na ostrohu nad říčkou Černá se nachází dob-ře patrné zbytky hradu Sokolčí. O jeho historii je toho však známo velmi málo. Z dostupných informací vyplývá, že hrad byl pravděpodobně založen po roce 1358 Jindřichem z Velešína, příslušníkem pánů z Michalovic a již po roce 1541, tedy ani ne po 200 letech je označován jako zbořený. Sokolčí společně s hrady Pořešín, Louzek, Velešín a tvrzí Tichá – to vše jsou torza, které lze navštívit podél řeky Malše. Spolek Hrady na Malši se v rámci svého produktu ZEMSKÁ CESTA již několik let zabývá jejich záchranou a zpřístupněním pro veřejnost. Nejvíce se jim to daří na hradu Pořešín, který se nachází cca 7 km severně od města Kaplice na úzkém zalesněném ostrohu nad levým břehem řeky Malše.

Soběnská přehrada - Na říčce Černé tekoucí nedaleko Soběnova, byla v roce 1925 dostavěna přehrada, která je nejstarší funkční přehradou v jižních Čechách. Její původně kamenná hráz zadržuje jezero o ploše 3,9 ha a objemu 73,5 tisíce metrů krychlových vody. Význam nádrže spočíval v jejím energetickém využití blízkou vodní elektrárnou v údolí Černé, kam byla voda z nádrže odváděna štolou a podzemním potrubím s výškovým rozdílem 59,5 m. Při povodních v roce 2002 se však protrhla přehrada Zlatá Ktiš na horním toku Černé a voda, která díky tomu přitekla do přehrady protrhla část hráze. Povodňová vlna pak zcela zdevastovala asi 2 km dlouhý úsek k elektrárně pod obcí Blansko. Původní svěží říčka se v jediném okamžiku stala téměř stojatou vodou v obrovském korytě s odhalenými balvany. V roce 2006 byla na místě původní sypané hráze postavena nová betonová hráz obložená kamenem. Po této události z ro- ku 2002 byla také obnovena naučná stezka „Údolím Černé“.

Naučná stezka Údolím Černé - Jednotlivá zastavení cca 4 kilometry dlouhé naučné stezky představují zajímavosti přírody, historii osídlení a využití okolí této malebné říčky. Po úvodním zastavení směřuje stezka k nejstarší jihočeské vodní nádrži u obce Soběnov. U této přehrady je možné delší zastavení především pro milovníky sportovního či rekreačního rybolovu. Nerybařící turisté mohou dále pokračovat ke skalnímu ostrohu, který horolezcům nabízí 25 metrů vysokou skalní stěnu. Stezka odtud vede k zřícenině hradu Sokolčí. Od něho pak pokračuje podél “zdivočelé” říčky až k brodu nedaleko mlýnu u Dubu. Na říčce Černé se ovšem v minulosti plavily také vory, o čemž detailně vypráví další zastavení. Zhruba půl kilometru před cílem vás značení navede přes brod na druhý břeh, ale i tentokrát by jste měli přejít po kamenech suchou nohou. Naučná stezka končí u vodní elektrárny, postavené již v roce 1924. Poslední panel je tak věnován technickým dokonalostem elektrárny.

Městská památková zóna Benešov nad Černou - Benešov nad Černou je severní vstupní branou do Novohradských hor, ale současně je ideálním výchozím místem pro objevování krás nedalekých Slepičích hor. Městečko leží na hlavní silnici z Kaplice do Nových Hradů a každý kdo tudy projíždí, nemůže minout náměstí s dominantou kostela sv. Jakuba Většího. Není to však jediná památka a proto není divu, že v roce 1995 byla v Benešově nad Černou vyhlášena městská památková zóna.

Kostel sv. Jakuba Většího-První záznamy o obci pocházejí z roku 1306 a již v roce 1332 je datován vznik kostela sv. Jakuba Většího. Původně gotický kostel byl v roce 1630 zásluhou Marie Magdaleny Buquoyové přestavěn v barokním slohu. Výzdoba a mobiliář v kostele je z 19. století.

Radnice - Na náměstí najdeme řadu zajímavých a velmi starých domů. Jedním z nich je i budova, která slouží jako radnice. Byla postavena v roce 1594. Nad vchodem můžeme vidět pětilistou růži a na fasádě jsou zobrazeny sluneční hodiny a dva erby, z nichž levý je švamberský a pravý je aliančním buquoyským erbem hraběnky Marie Magdaleny di Biglia.

Dům č. p. 125 - V těsném sousedství radnice se nachází jeden z nejstarších dochovaných domů. Jeho výstavba spadá do 14. století. Vznikl spojením dvou pozdně gotických domů v jeden, který následně prošel renesanční přestavbou. V současnosti patří dům mezi nejvýznamnější stavby náměstí nejen z hle-diska architektonického, ale také díky službám, které jsou v něm poskytovány. Najdeme v něm ordinace praktického, zubního a dětského lékaře, Klub důchodců, obecní knihovnu a turistické informační centrum.

Morový sloup sv. Jana Nepomuckého - Dalším významným architektonickým prvkem na náměstí je Morový sloup sv. Jana Nepomuckého. Sloup, který byl postaven v roce 1726 je ozdoben sochami sv. Floriána, sv. Šebastiána a sv. Rocha.

Naučná stezka Brána do Novohradských hor - Naučná stezka je určena pro pěší turisty. Měří pouhých 6 kilometrů a obsahuje osm zastavení. Naučná stezka má všeobecné vlastivědné zaměření a na jednotlivých informačních panelech seznamuje s historickými, přírodními i kulturními zajímavostmi Benešova nad Černou a jeho nejbližšího okolí. Začátek trasy je na náměstí v Benešově, aby pak následně trasa pokračovala k památníku Adalberta Stiftera, (jehož život a tvorba je s městečkem úzce svázána), k huti Gabriela, k říčce Černé a k budově bývalého chudobince, který je spojen s další významnou osobností Benešova, spisovatelem Josefem Ganglem.