Zeyerova stezka z Vodňan do Lomce

Mariánské poutní místo Lomec patří k nejproslulejším poutním místům v jižních Čechách. Barokní kostel Jména Panny Marie je postaven po vzoru španělských kaplí a je v něm umístěna milostná soška Panny Marie. Lomecký kostel si za svého pobytu ve Vodňanech oblíbil také básník Julius Zeyer. Často sem chodíval přemýšlet, třídit myšlenky, vzniklo tu i jeho dílo Mariánská zahrada.

Stáhněte si trasu včetně mapy v PDF.

Celková délka

6 km 

Časová náročnost

2 hodiny

Terén

Zpevněná cesta i nezpevněná cesta

Fyzická náročnost

Nenáročná, vhodná pro rodiny s většími dětmi, trasa není vhodná pro kočárky a vozíčkáře.

Značení

ANO

Popis trasy

Trasa Zeyerovy stezky začíná na autobusovém nádraží ve Vodňanech. Vydáme se po modré turistické značce směrem na jih přes Zeyerovy sady. Asi po 1 km opouštíme město a dostáváme se do otevřené venkovské krajiny. Po 1,7 km dojdeme k místu s kapličkou svaté Maří Magdaleny, kterému se říká Na Lázni. Sem Zeyer chodil odpočívat a koupat se. Tady je také možné z trasy udělat krátkou odbočku směrem na západ (0,9 km) do nedaleké obce Chelčice. Zde se kromě jiného nachází Památník Petra Chelčického a certifikovaná Přírodní zahrada u Chelčického domova sv. Linharta.
Pokud se rozhodnete pokračovat dál, modrá značka vás povede čtyřřadou alejí v krásné krajině Chráněné krajinné zóny Libějovicko-Lomecko, kolem nového Libějovického zámku až do významného poutního areálu Lomec.

Zajímavosti na trase

Vodňany - Historické město s dlouholetou rybářskou tradicí, kde básník Julius Zeyer žil a tvořil. V historickém středu města se nachází děkanský kostel Narození Panny Marie z 1. poloviny 15. stol. Kašna uprostřed náměstí se sochou alegorie Svobody pochází z r. 1928 a nese znaky města, rybářství, zemědělství a průmyslu. Na náměstí navštivte městské muzeum a galerii. Unikátní je zachovalý městský hradební systém s vodním příkopem. Projděte se po kamenném klenutém mostě přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého v barokním slohu z 18. století. Tomuto malebnému zákoutí se říká „Vodňanské Benátky“. Ve Vodňanech je známá Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie. Součástí školy je i rybářské muzeum s rozsáhlou expozicí historického rybářského náčiní. Ve dvaceti akváriích je umístěna asi stovka ryb žijících na našem území i mimo něj, například v Amazonii. Místním rybářům se tu daří chovat i úspěšně rozmnožovat sladkovodní rejnoky. Za návštěvu stojí též městské muzeum a galerie.

Kaple svaté Maří Magdaleny v Lázni u Chelčic - Raně barokní osmibokou kapli nad pramenem nechal postavit tehdejší majitel panství Libějovice, hrabě Charles Albert de Buquoy v letech 1660–1663. Prameni byla odpradávna přičítána zázračná léčivá moc. Její zasvěcení mělo připomínat památku jeho matky Marie Magdaleny, rozené de Biglia. Podle pověsti se tu nemocným poutníkům ukázal anděl, který pramen požehnal a díky tomu uzdravuje.

Chelčice - V celých Čechách je Chelčicko známé svou ovocnářskou tradicí. Historie sadařství zde sahá až k roku 1860. Díky rozsáhlým sadům, lesům a rybníkům má zdejší krajina zvláště v jar-ním a podzimním období své osobité kouzlo plné květů, vůní a barev. Dominantou obce Chelčice je kostel svatého Martina, jedna z nejstarších památek v regionu. Původně románský kostel z 12. století, později přestavěn ve stylu slohů baroka a rokoka. Nejvíce ale jméno obce proslavil rodák, světoznámý středověký náboženský reformátor a filozof Petr Chelčický (1390–1460). Na návsi stojí socha Petra Chelčického z roku 1946. Ve zrekonstruovaném historickém špejcharu byla vybudována moderní expozice s interaktivními prvky věnovaná jak P. Chelčickému, tak regionu Chelčicka a památkové zóně Libějovicko-Lomecko.

Přírodní zahrada v Chelčicích - V blízkosti špejcharu stojí Chelčický domov sv. Linharta. Bývalá fara dnes poskytuje prostory pro sociálně terapeutickou dílnu. Farská zahrada je od roku 2011 certifikována jako Přírodní zahrada. Je to báječné místo pro procházku s dětmi ve stínu stromů i pro relaxaci za bzukotu zvířecích obyvatelů hmyzího hotelu či čmeláků ve čmelínu. 

Starý zámek v Libějovicích - Původně gotická tvrz, renesančně zcela přestavěná leží západně od cen-tra obce Libějovice. Soukromý objekt slouží částečně i jako ubytování pro turisty.

Nový zámek v Libějovicích - Asi 600 m za obcí směrem k poutnímu areálu Lomec leží Nový zámek. Původně barokní zámek, jehož stavbu zahájil v roce 1696 hrabě Filip Emanuel Buquoy, měl funkčně nahradit Starý zámek, stojící přímo v obci. První etapa stavby byla dokončena 1754. V roce 1801 získali panství Schwarzenbergové, kteří ho v letech 1816–17 nechali zvýšit o druhé patro a upravit ve stylu pozdního empíru. Zámek je dnes v soukromém vlastnictví a pro veřejnost nepřístupný. Zakázaný vstup je i do oploceného rozsáhlého Libějovického parku s výměrou 14,13 ha a řadou unikátních dřevin.

Lomec – mariánské poutní místo - Jedná se o jeden z nejvýznamnějších barokních poutních areálů v jižních Čechách. Poutní kostel Jména Panny Marie byl vystavěný v letech 1692–1702 hrabětem Emanuelem Buquoyem, pro umístění zázračné sošky Panny Marie s Ježíškem. Vedle kostela stojí původně buquoyský lovecký zámeček z roku 1709–1710, dnes zde působí Kongregace šedých sester III. řádu sv. Františka. Pravidelně se zde konají poutě a mše. Hlavní mariánská pouť se koná v neděli následující po svátku narození Panny Marie.

Chráněná krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko - Základ komponované krajiny Libějovicko-Lomecko byl položen v období baroka, v době kdy byl majitelem panství hraběcí rod Buquoyů, později Schwarzenbergů. Na panství došlo v okolí Starého a Nového libějovického zámku k velkorysým architektonickým a krajinářským úpravám. Nový zámek v centru kompozice byl po výstavbě spojen s významnými barokními stavbami v krajině výraznou kompoziční osou. Ta byla ztvárněna v prostoru v podobě mohutné čtyřřadé aleje se širokou „kočárovou“ cestou, která propojila zámek s Lázněmi a kaplí sv. Maří Magdalény na severní straně, na jihu s poutním kostelem Jména Panny Marie na vrchu Lomec.