Na kole po Zlaté stezce okolo pohanských kamenů

Celková délka

41,5 km

Časová náročnost

3-4 hodiny

Terén

lesní cesty, silnice, 

Doporučené období návštěvy

jaro, léto, suchý podzim

Fyzická náročnost

lehká

Značení

kombinace značené i neznačené trasy, natrasováno v Mapy.cz

Jak se dostanete na začátek

autem nebo hromadnou dopravou do Lenory

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

Horní Vltavice vyrostla v místech bývalého brodu přes Vltavu, kde se i vybíralo mýto. Kaple z roku 1724 byla založena Adamem Františkem ze Schwarzenberku. Od roku 1728 stojí i budova fary. Do ní později jezdil herec Zdeněk Štěpánek. Na místním hřbitově je pochována i jeho manželka Soňa. V roce 1955 tady pomáhal zakládat místní amatérské divadlo. V roce 1957 byli ve zdejším kostele církevně oddáni Vladimír Ráž a Alena Vránová. Ministranty tehdy byli Martin a Petr Štěpánkovi. Hřbitov v Horní Vltavici s mnoha litinovými kříži inspiroval v srpnu 1946 nositele Nobelovy ceny za literaturu J. Seiferta k stejnojmenné básni. Technickou památkou je 35 metrů dlouhý most s dolní mostovkou, s železobetonovými oblouky šest metrů vysokými. Nedaleko mostu stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století. Poblíž ní se nachází původní zemědělská usedlost s polovalbovou sedlovou střechou.

Ves Polka byla založena v roce 1745 nedaleko soutoku Poleckého potoka s Teplou Vltavou. Byla součástí tehdy tvořené sítě osad, jejichž obyvatelé zpracovávali dřevo z lesů. Na horním toku potoka byla postavena roku 1839 umělá vodní nádrž a potok byl upraven k plavení palivového dřeva. Cestou směrem na Knížecí Pláně asi 1,5 km od Polky vznikla kolem roku 1840 její menší část s šesti chalupami, které starousedlíci říkali Berg, za první republiky nazvaná Nová Polka. Stávala zde i obecní pec na chleba a pazderna. V roce 1900 koupil Jacob Kraus, majitel papírny na Františkově, statek na Polce k ubytování úředníků. Po stavbě hydroelektrárny ve Františkově potřeboval pro svou brusírnu dřeva energii a rozhodl se postavit další elektrárnu na Polce. V roce 1911 zakoupil tedy Jakob Kraus bývalý Paulův mlýn v Polce a tam byla v říjnu 1913 zprovozněna hydroelektrárna o výkonu 600 koňských sil. Vodní energie byla získána náhonem dlouhým 1,8 km se spádem 16 metrů, poháněla dvě vertikální Francisovy turbíny. Jedna poháněla generátor o výkonu 140 kW, druhá větší o výkonu 320 kW. Budova s funkční elektrárnou se dochovala v této podobě do současnosti a patří mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě.

Strážný vznikl v 17. století při Zlaté stezce. Původní osada byla zastavena domy volarského typu. V 19. století byla povýšena na městys s právem pořádat trhy. V letech 1780–1781 byl uprostřed vsi postaven kostel Nejsvětější Trojice, který byl ale bohužel v roce 1965 zbourán. Místo, kde kostel stál, bylo po roce 1990 alespoň pietně opraveno. Budova fary stojí dodnes. Na návsi je kamenná kašna. Dochovala se i kaple Panny Marie, postavená v 19. století západně od obce na Kamenném vrchu. Jihovýchodně od obce najdeme sypanou hráz rybníka z let 1543–1547, prolomenou roku 1587. Rybník postavený Petrem Malovcem chtěl v 19. století opravit knížecí lesník Ing. Josef Fischer, ale zůstalo jen u plánů. Po hrázi vede turisticky značená cesta. Nedaleko hráze roste žlutě kvetoucí upolín nejvyšší.

Pohanské kameny je název pro shluk kamenů na vrchu Homole západně od Strážného. Jde o příklad deskovité odlučnosti žuly. Podle pověsti i tvrzení některých psychotroniků se jedná se o obětní kameny. Pod skalou je i obětní mísa na krev nebo mísa sloužící k věštění budoucnosti z vodní hladiny. Badatel Schefczik připisoval rozmístění kamenů astronomickou funkci v době slunovratů.

Zaniklou osadu Horní Světlé Hory připomínají zbytky základů budov, teras či zplanělých ovocných stromů. Dole pod cestou stojí ruiny bývalé školy postavené roku 1798, přestavěné v roce 1910. Stávalo zde 68 domů s 353 obyvateli, knížecí pila, Adolfova pila v údolí.