Na kole krajem Mistra Jana Husa

Celková délka

49 km

Časová náročnost

3-4 hodiny

Terén

členitý

Doporučené období návštěvy

jaro, léto, suchý podzim

Fyzická náročnost

střední

Značení

kombinace značených i neznačených tras, natrasováno na Mapy.cz

Jak se dostanete na začátek

autem nebo hromadnou dopravou do Prachatic

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

Ve Zdenicích stojí lípa stará 300 let.

V Žernovicích stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, památkově jsou chráněny usedlosti č. p. 2, 18 a 24.

U Bělče stojí pěkná kaplička vystavěná v 19. století v tzv. selském baroku. Ve vsi je chráněn dům č. p. 9, opět se selskobarokním štítem.

V Těšovicích nás opět zaujmou selskobarokní štíty domů č. p. 14, 15, 17 a 22. Zděný Hanušův mlýn ze 17. století (č. p.34) na horní vodu má mlýnici s pozdně renesančním průčelím.  

Už roku 1359 byl Husinec povýšen na město. Roku 1455 koupil panství Hus i Husinec Oldřich z Rožmberka. V 16. století připadl Husinec k vimperskému panství. Původně gotický rodný domek M. Jana Husa č. p. 36 je přístupný od roku 1873. Nad vchodem do domku je medailon od Bohuslava Schnircha z roku 1869. Církev československá husitská provedla v letech 2014–2015 celkovou rekonstrukci areálu. Husova socha od Karla Lidického na Prokopově náměstí pochází z roku 1958. Původně gotická radnice byla přestavěna v 16. století. Kostel Povýšení sv. Kříže je postaven na gotických základech a je zmiňován již roku 1359. Jeho dnešní podoba je z doby po požáru v roce 1802. Hřbitovní kostel sv. Cyrila a Metoděje je novorománský z roku 1870.

Na přilehlém hřbitově jsou pochováni tragicky zahynulí letci bratři Rysové, jejich náhrobek je ozdoben leteckou vrtulí. Kostel je vyzdoben freskami místního rodáka Josefa Krejsy. Ten také na domě č. p. 42 vytvořil v letech 1937–1938 historické postavy našeho národa a znaky jihočeských panských rodů, které umístil do dekorativních výplní. Na domě své ženy pak vytvořil postavy sv. Václava, Jiřího a Martina. U mostu přes Blanici stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. V Husinci je i soukromá hvězdárna bývalého starosty města Husince Ludvíka Friedbergera.

Při cestě do Dvorů stojí pod památnou lípou kaplička z první poloviny 19. století. Na zadní stěně čelního výklenku je patrna původní malba. I ve Dvorech můžeme obdivovat tzv. selské baroko Jakuba Bursy. Ten štít Hesova statku č. p. 11 vyzdobil v roce 1855 svými ornamenty, božím okem a nápisem. Ve vstupu do téhož domu je použito gotické ostění, snad z blízkého Hrádku u Husince. Jihovýchodně od obce jsou patrny zbytky valů po slovanském hradišti z 10. století a středověkém tvrzišti.

Při cestě do Lažiště stojí nad studánkou kaplička sv. Vojtěcha. Osada Lažiště je zmiňována v druhé polovině 14. století jako zboží hradu Hus. Ve vsi se dochovaly pošumavské lidové stavby špýcharovitého typu. Památkově chráněny jsou domy č. p. 15, roubená chalupa č. p. 16 či usedlosti č. p. 20 a č. p. 22 a zděné domy jihočeského typu s ozdobnými štíty č. p. 6 a č. p. 9. Původně románská stavba kostela sv. Mikuláše, pocházející z druhé čtvrtiny 13. století, byla později goticky a barokně přestavěna. Jako farář zde v sedmdesátých letech minulého století působil pozdější kardinál Miroslav Vlk.

V Drslavicích se dochovala pozdně gotická tvrz, přeměněná roku 1771 na sýpku.  V současnosti ji rodina Švejdů obnovuje do původní podoby. Prohlídka je možná po dohodě s majiteli.

V Kratušíně stojí zde hezká barokní kaple.

V Řepešíně stojí památná lípa 500 let stará s obvodem kmene 820 cm. Pod lípou je studna, o které praví pověst, že kdo se z ní napije, mluví pak pořád pravdu.

Pro rozvoj Záblatí měla význam listina z 30. října 1400, kterou král Václav IV. povolil osadě opevnit se, užívat písecké městské právo a dovolil osadníkům užívat obchodní cestu z Pasova do Záblatí spolu se všemi dalšími právy. V 16. století se v okolí Záblatí těžilo zlato a stříbro už dolováním. V obci stojí gotický kostel svatého Jana Křtitele, který pochází z poloviny 14. století. Na vnější straně kostela je zazděna gotická kropenka a sloupek na almužny. Před kostelem stojí kamenný kříž z roku 1876. Památná jsou i boží muka s gotickými tvary při domu č. p. 87.

Křišťanovicemi procházela kdysi Zlatá stezka. Dnes žijí z rekreace a to hlavně díky sedmnácti hektarovému rybníku a tábořišti.

Libínské Sedlo, dříve zvané Fefry, je zmiňováno roku 1351. I tudy procházela Zlatá stezka. Pozdně gotický kostel sv. Anny ze 16. století byl roku 1732 barokně přestavěn.