Rybníková trasa po Novohradsku
Poznejte krásy Novohradska za řídítky elektrokola. Žádný kopec není překážkou, je jen na Vás, jak dlouhou trasu si zvolíte, nebo zda využijete některou z nabízených tras po Novohradsku.
Trasa není fyzicky náročná a prochází krásnou rovinatou krajinou přes nejčetnější rybniční soustavu Novohradska a kolem největšího rybníka na Novohradsku se zastávkou na tvrzi Žumberk, kde můžete navštívit expozici věnovanou rybářství a rybníkářství. Dalším zastavením může být Muzeum Novohradských hor v Horní Stropnici, Humenická přehrada nebo tvrz Cuknštejn.
Celková délka
- 28 km
Časová náročnost
- 2 - 3 hodiny
Terén
- zpevněný povrch
- asfalt
Doporučené období návštěvy
- jaro
- léto
- podzim
Fyzická náročnost
- lehká
Značení
- ANO
Jak se dostanete na začátek
- Nové Hrady
Jak se dostanete zpět
- Nové hrady
Popis trasy
NOVÉ HRADY – ŠTIPTOŇ – KAPINOS – JANOVKA – ŽÁR – ŽUMBERK – BOŽEJOV – STŘEZIMĚŘICE – SVÉBOHY – HORNÍ STROPNICE – HUMENICE – CUKNŠTEJN – SVĚTVÍ – ÚDOLÍ – NOVÉ HRADY
Zajímavosti na trase
- RYBNIČNÍ SOUSTAVA JANOVKA: skládá se z jednotlivých menších rybníků, které zakládal Štěpánek Netolický. Celá rybniční soustava je významným útočištěm vzácných druhů živočichů. Za zmínku stojí i rozsáhlá soustava alejí zbudovaná v 2. pol. 18. století rodem Buquoyů, jako součást velkých krajinářských úprav
- ŽÁRSKÝ RYBNÍK: největší rybník na Novohradsku o rozloze 120 ha (délka hráze je 300 m, hloubka 3,5 m) je jedním z prvních historicky doložených rybníků v České republice. První písemná zmínka pochází z roku 1221
- TVRZ ŽUMBERK: pozdně gotická tvrz byla vystavěna koncem 15. století. Nabízí stálou expozici lidového malovaného nábytku z jižních Čech a zajímavou výstavu o rybářství a rybníkářství na Novohradsku a ve Waldviertlu „Ryby a lidé“
- SÝPKA - MUZEUM NOVOHRADSKA V HORNÍ STROPNICI: nová interaktivní expozice seznamuje návštěvníky s životem v Novohradských horách
- HUMENICKÁ PŘEHRADA: vodní nádrž na řece Stropnici slouží jako vodní elektrárna a je vhodným místem k rybaření
- TVRZ CUKNŠTEJN: tvrz, vystavěna v letech 1488 – 1491 vladykou Vilémem Pouzarem z Michnic, si zachovala svůj původní pozdně gotický vzhled až do dnešní doby. V současnosti ji opravuje soukromý majitel a veřejnosti je přístupná pouze výjimečně