z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět
z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět
Na kole Výlety s dětmi

z Kvildy k pramenům Vltavy, na Bučinu a Knížecí pláně a zpět

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučinu, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.

Celková délka

25,5 km

Časová náročnost

4 hodiny

Terén

zpevněný, kopcovitý

Doporučené období návštěvy

léto, suché jaro a podzim

Fyzická náročnost

střední

Značení

ANO

Jak se dostanete na začátek

na Kvildu automobilem

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

K pramenům Vltavy vás pěšky nebo na kole přímo z centra Kvildy od kostela sv. Štěpána dovede modrá značka. Cestou minete zaniklou sklárnu Hraběcí Huť a údolím Teplé Vltavy dojdete až k místům, kde v nadmořské výšce 1 172 metrů pramení nejdelší česká řeka. Zároveň tudy vede rozvodí Černého a Severního moře.

Záměrně píšeme o místech v množném čísle; symbolickou studánku s pramenem vybudoval v roce 1922 Klub československých turistů, ale ve skutečnosti se Vltava rodí z několika menších pramínků, které se sbíhají z rašelinišť na jihovýchodním svahu Černé hory a také z pramenů ze západních úbočí hor Stráž, Holý vrch a Holubí skála. Mimochodem právě tudy vedl závěrečný úsek převaděčské trasy pověstného Krále Šumavy Kiliána Nowotneho; končil na německé straně Šumavy u nedalekého jezírka Reschbach. Jezírko dobře uvidíte z červené značky, která od pramenů Vltavy stoupá jižním svahem Černé hory. Až na vrchol nevede, ale můžete z ní odbočit k dřevěné vyhlídce, odkud bývá pěkný výhled na Šumavu a za příznivého počasí i na Alpy.
Titul nejvýše položené osady v Čechách dnes sice drží Kvilda, ale až do druhé světové války byla na pomyslné nejvyšší příčce osada Bučina na jižním svahu vrchu Stráž v nadmořské výšce 1 162 m. Vznikla v polovině 18. století a právě tady kdysi začínaly výlety k pramenům Vltavy, dokonce tu mívaly konečnou stanici autobusy z Vimperka. Dnes na Bučině stojí obnovený hotel Alpská vyhlídka, odkud je jedinečný výhled na vzdálené vrcholky Alp s masivem Dachsteinu, stojí tu i replika nechvalně proslulé železné opony. Poblíž objevíte nouzové nocoviště a z Horské Kvildy sem přes Kvildu v létě jezdí zelené autobusy; ty vám výlet zpříjemní či zkrátí v případě únavy, špatného počasí anebo pokud takovou porci kilometrů zkrátka nezvládnete.

Pokud naopak máte chuť poznat další šumavská ikonická místa, zajděte se z Bučiny podívat k zaniklé osadě Knížecí Pláně. Okolí obou osad bylo vždy považováno za jednu z nejkrásnějších partií Šumavy. Dnes je rozsáhlé území téměř liduprázdné a někdejší usedlosti připomínají jen zplanělé ovocné stromy a torza kamenných zdí. V dobách největší slávy stávalo na Knížecích pláních přes šedesát domů, dominantou obce býval zdaleka viditelný kostel sv. Jana Křtitele, stojící na nejvyšším místě planiny. Obec zanikla po vzniku zakázaného příhraničního pásma, chrám byl odstřelen v roce 1956 a dnes tu na rozcestí stojí jen penzion Hájenka; k bývalému kostelu a hřbitovu vede značená cesta.
 

Zajímavosti na trase

Návštěvnické centrum Kvilda

Borová Lada