Po stopách Rožmberků

Budějovická brána

Budějovická brána je jedinou z devíti městských bran, která se dochovala do dnešních dnů. Tuto bránu postavil v letech 1598 - 1602 architekt italského původu Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu nákladem Petra Voka z Rožmberka. Tato dvoupatrová čtyřboká věž má z vnější strany charakter pevnostní architektury severoitalského typu, neboť průčelí je kryto mohutnou ochrannou zdí zakončenou cimbuřím. Její vnitřní strana je pokryta freskovou výzdobou se slunečními hodinami v úrovni druhého patra. Nedaleko odtud směrem k pivovaru se nachází další zbytek bývalého městského opevnění - bašta z počátku 16. století, která je jedinou dochovalou stavbou tohoto druhu ve městě.

Minoritský klášter ve městě Český Krumlov

Areál minoritského kláštera je přístupný barokní branou z Klášterní ulice, za níž se rozkládá nádvoří zvané Tramín. Odtud jsou přístupny všechny hlavní části areálu - kostel Božího těla, větší konvent minoritů, k němu z jižní stany přiléhající menší tzv. konvent bekyň a klášterní zahrada, vymezená ohradní zdí od Pivovarské ulice, dále renesanční částí pivovaru a další zdí až ke kněžišti kostela.

Zámecká věž

Válcová hmota věže v jádře gotická, renesančně nastavěná, prozrazuje svůj vývoj ve svém vnějším vzhledu. Věž náleží nepochybně výstavbě v polovině 13. století, stejně jako přilehlý trakt. Nejstarší je spodní část v rozsahu přízemí a první patro. Lze připustit, že druhé patro vzniklo někdy ve 14. století. Třetí patro náleží prostoru renesanční zvonice, ale není vyloučen jeho gotický původ. Ve zvonici se totiž zachoval zvon s datem 1406. Věž byla do dnešní podoby dostavěna v roce 1581 bezpochyby podle projektu Baldassara Maggi z Arogna. Roku 1590 se uvádí výzdoba věže i Hrádku malířem Bartolomějem Beránkem - Jelínkem. Roku 1947 se provedla velká oprava a zabezpečení věže. V letech 1994-1996 byly malby věže zrestaurovány a zčásti zrekonstruovány a věž celkově opravena.

Hrad a zámek Český Krumlov

Původní gotický hrad založili někdy před rokem 1250 páni z Krumlova, jedna z větví mocného rodu Vítkovců s erbovním znakem pětilisté růže. Po vymření pánů z Krumlova v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602. S jejich jménem a třemi staletími vlády je spojena doba největšího rozkvětu hradu i města. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém.

Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov

Na tomto místě stávala původně kaple nebo kostelík sv. Jošta, založený před rokem 1334 Petrem I. z Rožmberka, jenž byl součástí rožmberského panského špitálu (Latrán č. p. 13). Na tuto budovu upomínají dochované gotické konstrukce a detaily.

Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov

Kostel sv. Víta je gotická trojlodní stavba pocházející z období 1407 - 1439. Byl ovšem vystavěn na základech starší stavby z roku 1309. V 17. a 18. století byl kostel rozšiřován a upravován. Gotický vstupní portál pochází z roku 1410.
Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů - tzn. 125 stop, jeho šířka a výška 20 metrů.

Jezuitská kolej

Čtyřkřídlá jedno - až třípatrová budova s centrální dispozicí kolem středního, mírně lichoběžníkovitého dvora je na západní straně spojená krátkou úzkou chodbičkou s prelátskou oratoří ve farním kostele sv. Víta a na východě s někdejší jezuitskou kolejí ( Horní č. p. 154). Budova je vystavěna na skalní vyvýšenině nad meandrem řeky Vltavy.