Vycházkový okruh okolo Vimperka
Okružní stezka vás provede přírodními krásami i technickými památkami
Vimperk a Zlatá stezka
Na dolním konci dnešní Steinbrenerovy ulice stávala městská brána, kterou vyjížděly soumarské karavany po Zlaté stezce do Pasova. Zlatá stezka spojovala ve středověku české země sněmeckým Podunajím a se zeměmi na jih od něj. Název „zlatá“ ji provází odpočátku 16. století jako výraz výnosnosti zdejšího obchodu. Starší názvy byly odvozenyod cílových měst nejstarší trasy (pasovská, prachatická) nebo od hlavního přepravova ného zboží (solní). Trasa Zlaté stezky se snad využívala již v pravěku, ale první zprávy o její existenci máme až z 11. století. Původní trasa Zlaté stezky vedla z biskupského Pasova do dnešních Starých Prachatic. Provoz však stále narůstal a vynutil si vznik tras dalších. Také Vimperk se stal na počátku 14. století cílem jedné z větví této stezky. Vimperská větev je poprvé zmíněna v listině z 9. července 1312. V listině Karla IV. z roku 1359 se tato cesta nazývá „solnou“. V první polovině 14. století byl k její ochraně postaven na vysokém kopci u dnešního hraničního přechodu Strážný hrádek Kunžvart.
Vimperská větev Zlaté stezky se od původní trasy do Prachatic oddělovala již na území pasovského biskupa u Ernstingu, českou hranici překračovala v prostoru dnešního Strážného a pokračovala dále přes pozdější osady Horní Vltavici, Kubovu Huť, Arnoštku a Solnou Lhotu do Vimperka. Hlavním obchodním artiklem byla sůl, dovážená zalpských ložisek do Čech. Z Pasova se dále na sever vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno, opačným směrem pak především obilí, slad, med, chmel, vlna, kůže, pivo a dobytek. Nejslavnějším obdobím obchodu na Zlaté stezce bylo 14. a hlavně 16. století. Třicetiletá válka a konkurence bavorské a rakouské soli (dovážené z Lince do Českých Budějovic) způsobily v 17. století úpadek obchodu na Zlaté stezce a na počátku 18. století zánik této slavné středověké komunikace. Městská brána, kterou začínala a končila vimperská větev Zlaté stezky, byla pro zchátralý stav stržena v roce 1842.
Klášterský Viadukt
Zvaný též „Klášterák“, významná technická památka na železniční trati Vimperk – Volary. Velký zděný čtyřobloukový most byl vybudován v samém závěru 19. století, celá trať pak byla dána do provozu 9. července 1900.
Kaple Povýšení sv. Kříže
Vystavěna roku 1852. Vnitřek byl v roce 1935 vymalován malíř ským mistrem Stinglem z Vimperka a jeho tovaryšem Scheckinge rem z Klášterce. Od roku 1898 bylo povoleno sloužit v kapli jednou za rok mši svatou. V roce 1941 musel být zvon odevzdán proválečné účely, o rok později byl zakoupen a děkanem Gabrielem z Vimperka vysvěcennový zvon. Poslední pobožnost zde byla 21. června 1946. Do současného stavu byla kaplička uvedena zásluhou rodiny pana Protivy z Plattlingu, zvláště pak jeho manželky, klášterecké rodačky. Práce byly provedeny v roce 1993.
Vodovod solar
Na přelomu 19. a 20. století získalo město některá důležitá vybave ní, mezi něž patřili vodovod. Stavba započala v roce 1888, do konče na byla o rok později. Rekonstrukce a doplnění následovalo pak v letech 1908-9.
mapa okruhu ke stažení: ftp2.vimperk.cz
