Potahová stezka podél Vltavy v Týně nad Vltavou

Naučná stezka s 10 stanovišti vede po levém břehu řeky Vltavy proti proudu od Kácovské věže (nacházející se v Týně nad Vltavou mezi  mosty) k plavební komoře Hněvkovice - jez. Délka jednosměrné trasy jsou 4 km.

Již v 16. stol. se začalo s pracemi na splavnění Vltavy. Zcela mimořádné bylo vydání Navigačního patentu císařovnou Marií Terezií (r. 1777) na podporu plavby, který jednoznačně nadřazoval prioritu říční plavby před jiným využíváním řeky.

Původně se kolem Vltavy začaly stavět jednoduché dřevěné ochozy, po nichž se pomocí koňských potahů táhly lodě zpět, avšak životnost ochozů byla díky každoročnímu tání ledů krátká.  Podél břehů splavněné řeky Vltavy bylo potřeba vytvořit kamennou potahovou stezku, po které se mohly pomocí koňských potahů dovléci zpět na horní tok Vltavy vory, šífy a lodice, které proudem dopluly s materiálem a zbožím do Prahy. Jinak by musely být prodány nebo rozprodány na dřevo. Na začátku 19. století začala stavební firma Lanna z Českých Budějovic odstřelovat skaliska, stavět hráze a vytvářet kamenný násep, aby se břehy zpevnily. Po jeho dokončení tahala na laně koňská spřežení, střídavě na levém a na pravém břehu, šífy (nákladní lodice) většinou až do Týna.

Hlavním úkolem "potahové stezky" bylo zajistit bezpečný návrat nákladních člunů buď do Českých Budějovic nebo do Týna nad Vltavou, kde byly císařské solnice. Ty sloužily jako přestupné sklady pro nepřetržitou dopravu. Solní úředníci v Týně nad Vltavou dohlíželi na to, aby každý vor přistál před solnicí a na něj byla naložena sůl. Zajímavé ovšem bylo, že se plavci vyhýbali povinnosti plavit císařskou sůl a to zřejmě proto, že nemohli brát na vory jiné zboží, se kterým sami obchodovali a které bylo s velkou pravděpodobností i dobře zaplaceno. Bylo to asi dřevo, ve všech obchodních variantách, kterého nebylo nikdy dost.

Téma potahové stezky úzce souvisí s tradicí vorařství a plavení dřeva z jižních Čech do Prahy. Právě vorařství, coby starobylé tradiční řemeslo, bylo v roce 2022 zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO a zařadilo se mezi další zápisy z tohoto světového seznamu, které můžete navštívit a objevovat v jižních Čechách.