Kostel sv. Václava v Lišově
Novorománský kostel z let 1862–65, postavený na místě starší stavby, ze které přejal věž v ose hlavního průčelí
Kostel sv. Václava v Lišově byl postaven v letech 1862-1865 na místě starší stavby, ze které si ponechal věž v ose hlavního průčelí.
První písemná zmínka o městečku Lišov se datuje do r. 1334. V r. 1619 bylo město vypáleno a společně s ním i fara. Až do r. 1661, kdy se stal lišovským farářem Stanislav Gajecius, docházel do Lišova farář jen v některé dny. S. Gajecius tehdy do kostela přinesl obraz Matky Boží, který je součástí oltáře dodnes. V r. 1658 byla stavba osazena zvonem z Norimberka. Až do r. 1756 se také kolem kostela pohřbívalo. Přestože kostel prošel mnoha úpravami, byl r. 1861 vyhodnocen jako nevyhovující a následně (kromě zmíněné věže) zbořen. O rok později byl položen základ stavby nové, která byla už r. 1864 vysvěcena. Celá stavba tehdy stála 40 tisíc zlatých. O rok později byl kostel obohacen o nové varhany z dílny varhanáře Františka Svítila staršího, významného českého varhanáře. Žádný jiný známý nástroj z jeho dílny se nedochoval.
Z kostela sv. Václava v Lišově také údajně pochází největší zvon Bumerin Černé věže v Českých Budějovicích. Podle pověsti zvon původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporech místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Místní chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak jej zakopali do země. O mnoho let později zvon objevil pasáček vepřů na Sviní louce u Lišova a daroval jej svému městu. Zvon byl však pro lišovskou věž příliš těžký, a tak ho radní prodali Budějovicím. Lišovští tím zbohatli, koupili si 3 malé zvony a ještě jim zbylo.