Z Bohumilic na Mářský vrch

Celková délka

10 km

Časová náročnost

3 hodiny

Terén

střední

Doporučené období návštěvy

zima

Fyzická náročnost

střední

Značení

značená

Jak se dostanete na začátek

autem do Bohumilic

Jak se dostanete zpět

jedná se o okruh

Popis trasy

V nejbližším okolí Bohumilic, na vrchu Křížovice či Staňkova hůrka, byly objeveny valy pravěkých hradišť. I samotná osada je velmi stará, snad už v 10. stol. byla v majetku kapituly pražského kostela sv. Víta. Další zmínka je až z r. 1353. Od konce 15. stol. patří Bohumilice Malovcům z Chýnova. Jan Malovec pak r. 1579 staví tvrz Skalici. Po třicetileté válce je tvrz přestavěna na renesanční zámek. Mezi další majitele panství patří Sickingenové, Thun-Hohensteinové či rod Lumbe z Malonic. V r. 1923 kupuje zámek pražský továrník Ferdinand Holoubek. Po r. 1950 zde hospodařily Státní statky Vimperk a v r. 1996 předaly zanedbaný majetek zpět rodině Holoubkově. Ta se snaží uvést zámek do původního stavu. V současnosti zde můžeme využít služeb koňské jízdárny a dalších navazujících služeb. Jsou zde apartmány se samostatným vchodem a vlastním sociálním zařízením. K dispozici je i konferenční místnost pro 50 účastníků. V areálu jízdárny je budována expozice původních plemen hospodářských zvířat.

U zámku najdeme 300 let starou lípu a kapličku sv. Jana Nepomuckého. Dominantou vsi je kostel postavený po r. 1200, původně zasvěcený sv. Martinu, později Nejsvětější Trojici a sv. Barboře. Z gotické stavby se dochovaly portál a kamenná křtitelnice. Kostel měl pohnutou historii, v letech 1657 a 1815 vyhořel, takže nynější podoba je z let 1817-18. Při požáru v r. 1815 byl žár tak velký, že se kostelní zvony roztavily. Dnes je kostel opraven. Před vchodem jsou umístěny staré náhrobní kameny příslušníků rodu Malovců s jejich erbem, polovinou koně.

Obec proslavil také meteorit, který byl vyorán v r. 1829. Váha všech nalezených úlomků činila téměř 60 kilogramů. Úlomky jsou dodnes v přírodovědných muzeích po celém světě. Za všechny jmenujme alespoň Vídeň, Berlín nebo Chicago. Největší, 37 kilogramů vážící, kus je uložen v pražském Národním muzeu. Do Bohumilic jezdíval také Karel Klostermann a zde napsal román Strejček z nebe. V románu Ecce Homo také zvěčnil místního faráře Jana Hanžla. Mezi zdejší významné rodáky patří také Liškové, oba Antonínové, z nichž jeden to „dotáhl“ na ředitele Muzea Hlavního města Prahy a druhý na českobudějovického biskupa.

Po modré turistické trase vystoupáme do Smrčné. Zde se dochovala část původního dvora, zmiňovaného již v r. 1381. Bývalá třípatrová sýpka je považována za původní klášter templářů. Po bývalých majitelích bohumilického panství Sickingenech zde najdeme jejich erb s pěti koulemi. Ke Smrčné se vztahuje také pověst o zámeckém pánovi, který si nevážil chleba tak dlouho, až se mu každé sousto měnilo v kámen a on tudíž zemřel hlady. Ve Štítkově odbočíme doleva, pokračujeme po modré značce, až k Mářskému vrchu. Původně zde byla jen Lysá skála-kamenné moře z balvanů ze syenitového porfyru. V r. 1935 byl iniciátorem akce, na jejímž konci byla stavba rozhledny a kaple, archivář a farář Fr. Teplý. Rozhledna je vysoká 12 metrů, přičemž vyhlídkový ochoz je ve výšce 8 metrů. Výhled je ovšem vzhledem k dorostlé vegetaci omezen jen na severozápad. Ke kapli sv. Václava vede křížová cesta. Celý komplex byl opraven v r. 2006. Z Mářského vrchu sejdeme po červené turistické značce na rozcestí Pod Hůrkou. Odtud do Bošic a po staré Bošické cestě chráněnou lipovou alejí zpět do Bohumilic.

Zajímavosti na trase

Celý Mařský vrch se označuje za chráněnou přírodní památku, jelikož se zde na severní svahu nachází unikátní balvanové moře syenitového porfyru(vyvřelá hornina podobná žule, ale neobsahuje křemen), které vzniklo v dobách pleistocénu (starší oddělení čtvrtohor).