Maria Rast am Stein

Maria Rast am Stein

Maria Rast am Stein, česky Marie odpočívající na kameni, je poutním místem, které se dodnes zažilo i místním obyvatelům pod německým názvem. 

Přístupnost

celoročně

Vstupné

zdarma

Jak se tam dostanete

Výstup na vrchol Hvězdy s převýšením cca 300 m můžete začít například na červené nebo modré turistické značce z obce Hlavňov nebo z druhé strany po červené značce z obce Křinice. Jinou možností mohou být výstupy po žluté a modré turistické značce z obcí Pěkov nebo Hony.

Doporučená délka návštěvy

minimálně polovinu dne

Mají tu razítko?

ne

Doplňující informace

Toto místo se nachází nad Vyšším Brodem na svahu Martínkovského vrchu. Nejjednodušší přístup ke kapli je po Křížové cestě, na kterou se dostanete z vyšebrodského náměstí po zelené turistické značce. Po stejném značení je přístup i ze Studánek a od vodopádů Sv. Wolfganga. Místo, kde se nachází kaplička, je zaneseno i v mapě tajemných míst Šumavy. Aktilit v podobě žulového bloku se vyznačuje nadprůměrnou energií.

V roce 1844 se na místě, kde podle legendy odpočívala Panna Maria s Ježíškem, objevil obraz Panny Marie Sněžné. V roce 1887 zde skupina pasáčků nad kamenem a obrazem postavila improvizovanou kapličku, kterou později oni i další usedlíci různě vyzdobovali a vylepšovali. Žulová stavba byla vysvěcena v roce 1888. V roce 1890 byla tato kaple nahrazena novou (původní kaple dosud slouží jako galerie ikon-obrazárna), jižně od kostelíka původního, v níž byla umístěna socha Panny Marie Sněžné v životní velikosti. V roce 1898 bylo okolo cesty na Maria Rast vybudováno 14 zastavení křížové cesty vedoucí sem od farního kostela ve Vyšším Brodě s impozantním Božím hrobem na skále pod kaplemi. Všechna zastavení křížové cesty s litinovými obrazy v kamenných kapličkách i kaple Božího hrobu na skále s vystaveným Pánem Ježíšem jsou v současné době v dobrém stavu.

Poutní místo s křížovou cestou je chráněno jako nemovitá Kulturní památka České republiky.  

Víte, že...

Na vrcholu Hvězdy stojí turistická chata postavená opatem J. N. Rotterem roku 1856 v alpském slohu.